Fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
30 1
Ustavující jednání školské rady
2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3
Drobečková navigace

Úvod > Základní škola > ŠVP > Hodnocení žáků

Hodnocení žáků

Hodnocení žáka na ZŠ Máj I

(navazuje na kapitolu 6. 1. ve ŠVP)

1. Legislativní opora

Pravidla pro hodnocení jsou součástí ŘÁDU ŠKOLY.

Vycházejí ze zákona č. 561/ 2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ze dne 24.září 2004 s platností od 1.1.2005, zejména z paragrafů:

  • § 30 odst. 2 - právní podklad pravidel
  • § 31 odst. 1 - výchovná opatření
  • § 51, § 52, § 53 - hodnocení výsledků vzdělávání žáků
  • § 54, § 55 - ukončení základního vzdělávání
  • a dalších.

Dále z vyhlášky č. 48/2005 Sb. o základním vzdělávání (a její novelizace - vyhlášky 454/2006 Sb.) a některých náležitostech plnění povinné školní docházky ze dne 18. ledna 2005, zejména z paragrafů:

  • § 14 - hodnocení žáků (žáci se speciálními vzdělávacími
  • potřebami podle doporučení poradenských pracovišť)
  • § 15 - hodnocení žáků na vysvědčení (chování, vzdělávání)
  • § 16 - výstupní hodnocení
  • § 17 - výchovná opatření (pochvaly, napomenutí, důtky)
  • § 18, §19, § 20, §21 - zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí
  • § 22 - komisionální přezkoušení
  • § 23 - opravná zkouška

Dále z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (se změnami provedenými k 1. 9. 2005).

Pravidla byla dána k připomínkovému řízení metodickým orgánům školy, projednána na pedagogické radě školy dne 14. 4. 2008 a následně stanovena ředitelem školy k realizaci.

2. Východiska

Hodnocení a klasifikace žáků je nedílnou součástí výchovně vzdělávací práce školy. Sleduje motivaci žáků k dosažení optimálních výsledků, teorii „úspěšnosti žáka“, sjednocení požadavků vyučujících na žáka s ohledem na jeho věk, dispozice, přístup k plnění školních povinností, chování. Zabývá se hodnocením a klasifikací dílčích i celkových výsledků a projevů žáka, jichž dosáhl v souladu se školním vzdělávacím programem, a jeho schopností používat osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v konkrétních situacích a chováním žáka v souladu s požadavky školního řádu.

Zohledňuje úsilí žáka, jeho osobnost, přístup ke vzdělávání, zvládnuté - osvojené učivo, pozitivní motivaci, aktuální výkon dítěte. Vede žáky k sebehodnocení, uznává právo na chybu, pracuje s ní.

Podporuje spolupráci s rodiči, jejich včasnou informovanost, společný postup ve prospěch žáka.

3. Požadavky na hodnocení vzdělávání a chování

Hodnocení musí být jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné se stanovenými kritérii, věcné, všestranné. Vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení musí být pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

4. Hodnocení žáků na vysvědčení

Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.

Chování

Hodnocení žáka vychází z chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou. Klasifikaci navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, po projednání v pedagogické radě o ní rozhoduje ředitel školy.

  1. Udělování výchovných opatření se řídí § 17 vyhlášky č. 48/2005 o základním vzdělávání.
  2. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření.
  3. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit ředitel školy nebo třídní učitel.

Pochvala třídního učitele:

Uděluje ji třídní učitel po projednání s ředitelem školy, udělení včetně konkrétních důvodů oznámí zákonnému zástupci prostřednictvím žákovské knížky nebo na vysvědčení. Pochvalu tř. učitel zaznamená ve školní matrice a v podkladu pro nejbližší pedagogickou radu. Pochvala se zaznamená na vysvědčení za pololetí, ve kterém byla udělena.

Kritéria pro udělení:

  • a) výrazný projev školní iniciativy
  • b) dlouhotrvající úspěšná školní práce
  • c) pozitivní vliv na tvorbu třídního kolektivu a práce v něm
  • d) reprezentace školy v soutěžích

Pochvala ředitele školy:

Uděluje ji ředitel školy po projednání v pedagogické radě, udělení včetně konkrétních důvodů oznámí zákonnému zástupci prostřednictvím žákovské knížky nebo na vysvědčení. Pochvalu tř. učitel zaznamená v školní matrice a v podkladu pro pedagogickou radu. Pochvala se zaznamená na vysvědčení za pololetí, ve kterém byla udělena.

Kritéria pro udělení:

  • a) mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy
  • b) záslužný nebo statečný čin
  • c) výrazný úspěch v okresních a vyšších kolech soutěží

Napomenutí třídního učitele (NTU):

Uděluje ho třídní učitel, udělení včetně konkrétních důvodů oznámí zákonnému zástupci prostřednictvím předepsaného formuláře nebo žákovské knížky. Napomenutí třídní učitel zaznamená v katalogovém listu žáka a v podkladu pro nejbližší pedagogickou radu. Na vysvědčení se neuvádí.

Kritéria pro udělení:

  • a) časté zapomínání pomůcek, domácích úkolů, neplnění školních povinností
  • b) narušování vyučování mluvením, vykřikováním, napovídáním apod.
  • c) porušování bezpečnosti a nařízení školního řádu

Důtka třídního učitele (DTU):

Uděluje ji třídní učitel, udělení včetně konkrétních důvodů oznámí zákonnému zástupci prostřednictvím předepsaného formuláře a též řediteli školy. Důtku třídní učitel zaznamená v katalogovém listu žáka a v podkladu pro nejbližší pedagogickou radu. Na vysvědčení se neuvádí.

Kritéria pro udělení:

  • a) časté zapomínání pomůcek, domácích úkolů, neplnění povinností, přestože bylo již uděleno napomenutí a žák nejeví snahu o zlepšení
  • b) narušování vyučování mluvením, vykřikováním, napovídáním ap., přestože bylo již uděleno napomenutí a žák nejeví snahu o zlepšení
  • c) drzé chování k zaměstnancům školy, vulgární vyjadřování (v případě, že přestupek je ojedinělý a malého rozsahu)
  • d) ubližování spolužákům, vandalismus, krádeže, neoprávněné užívání cizí věci, podvody apod. (v případě, že přestupek je ojedinělý a malého rozsahu)
  • e) neomluvená absence do 5 vyučovacích hodin
  • f) opakované porušování bezpečnosti a nařízení školního řádu

Důtka ředitele školy (DŘŠ):

Uděluje ji ředitel školy po projednání v pedagogické radě, pokud udělení předcházela „malá“ výchovná komise. Ve výjimečných případech může být udělena i bez výchovné komise. Udělení včetně konkrétních důvodů oznámí třídní učitel zákonnému zástupci prostřednictvím předepsaného formuláře. Důtku zaznamená třídní učitel v katalogovém listu žáka a v podkladu pro pedagogickou radu. Na vysvědčení se neuvádí.

Kritéria pro udělení:

  • a) opakované zapomínání pomůcek, domácích úkolů, neplnění povinností, přestože již byla udělena DTU a žák stále nejeví snahu o zlepšení
  • b) narušování vyučování mluvením, vykřikováním, napovídáním ap., přestože byla již udělena DTU a žák stále nejeví snahu o zlepšení
  • c) drzé chování k zaměstnancům školy, vulgární vyjadřování
  • d) ubližování spolužákům, vandalismus, krádeže, neoprávněné užívání cizí věci, podvody apod.
  • e) neomluvená absence do 20 vyučovacích hodin.
  • f) opakované porušování bezpečnosti a nařízení školního řádu

Prevence – právo na chybu – možnost nápravy:

Snížené známce z chování předchází „třístupňový model“ sledující prevenci a možnost nápravy přestupku. V první fázi se jedná o pohovor třídního učitele se žákem nad běžný rámec - rozbor přestupku, závěry, nastínění možností zlepšení. Ve druhé fázi je veden pohovor třídního učitele, případně dalších vyučujících, výchovného poradce, s rodiči žáka (event. i v přítomnosti žáka), tzv. „malá“ výchovná komise. Z jednání se pořizuje záznam, který je podepsán všemi přítomnými.

Jako třetí a poslední fáze možnosti zlepšení chování dítěte je jednání výchovné komise, které organizačně zajišťuje výchovný poradce ve spolupráci s třídním učitelem a zástupcem dalších pověřených orgánů.

Doporučení: z jakéhokoliv jednání s rodiči žáka o jejich kázeňských přestupcích je dobré pořizovat jednoduchý zápis, který je dán rodiči k podpisu.

Stupně klasifikace chování:

  • 1 – velmi dobré: Žák dodržuje pravidla chování, řád školy, méně závažných přestupků se dopouští ojediněle, k řešení postačují výchovná opatření.
  • 2 – uspokojivé: Žák se opakovaně dopouští přestupků proti řádu školy třístupňový model nepřinesl nápravu, žák se dopustil závažnějšího přestupku.
  • 3 – neuspokojivé: Chování žáka je v příkrém rozporu s pravidly soužití, záměrně a trvale narušuje práci ostatních, předcházející výchovná opatření neměla vliv na změnu chování. Žák se dopustil závažného přestupku.

Prospěch

Klasifikace je prováděna ve všech povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem. Prioritou je motivace žáka k maximálnímu vzdělávacímu snažení, předpokladem je odhodlání vzdělávat se.

Podklady pro hodnocení a klasifikaci jsou získávány diagnostickým pozorováním žáka, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování. Zkoušení je ústní, písemné, grafické, praktické, pohybové apod. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, v jejím zdůvodnění poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním zkoušení oznamuje učitel žákovi výsledek okamžitě. Výsledky písemných prací bez zbytečného odkladu, nejpozději do 14 dnů. Kontrolní písemné práce a další zkoušky rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nenahromadily v určitých obdobích. V jednom dni je možné konat pouze jednu celohodinovou písemnou práci z Čj, Cj nebo M. V ostatních předmětech v hodinovém rozsahu pouze po souhlasu ředitele nebo jeho zástupce pro příslušný stupeň školy.

Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn

Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období

Případy zaostávajících žáků v učení a nedostatky jejich chování se projednávají na pedagogické radě

Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní učitele s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobů získávání podkladů

Evidence o klasifikaci učitelem musí být průkazná, doložitelná. K informování rodičů slouží žákovská knížka, pohovory s rodiči, třídní schůzky SRPDŠ

Stupně klasifikace prospěchu (adekvátně slovní hodnocení):

Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka a jeho přístup ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje tak zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků:

Vedeme žáky k tomu, aby hodnotili své výkony a výsledky v průběhu vzdělávání, posilujeme tím sebeúctu a sebevědomí žáků

Při sebehodnocení žák uvádí, co se mu daří, co mu ještě nejde, jak bude postupovat dál

Sebehodnocení je součástí hodnocení žáka

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření: (jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty, matematika)

1 – výborný: Žák ovládá učivo přesně a úplně, chápe vzájemné vztahy, aplikace, samostatně řeší teoretické i praktické úkoly probraného a procvičeného učiva, myslí logicky, je tvořivý, ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný, estetický. Je schopen samostatně studovat a doplňovat si vědomosti. V práci se objevují pouze drobné nedostatky. Účinně se zapojuje do činností. Plně respektuje demokratické principy, uvědoměle a aktivně pracuje v týmu, jeho působení je velmi přínosné. Je téměř vždy schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

2 – chvalitebný: Žák ovládá učivo v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti, na základě  menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů. V myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. S menší pomocí je schopen studovat vhodné texty. Zapojuje se do činností. Respektuje demokratické principy, v podstatě uvědoměle a aktivně pracuje pro tým, jeho působení je přínosné. Je většinou schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

3 – dobrý: U žáka se v učivu projevují určité mezery, nedostatky.  Za pomoci učitele je schopen jejich korekce. Při uplatňování osvojených poznatků a dovedností se dopouští chyb. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v logice se projevují chyby, souvislý projev je problematický, žák spíše reaguje na postupné otázky učitele. V ústním i písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev je méně estetický s menšími nedostatky. Samostudia je schopen pouze podle návodu učitele. Částečně se zapojuje do činností. Občas nerespektuje demokratické principy, v týmu pracuje ne příliš aktivně, jeho působení je přínosné v menší míře. Je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních.

4 – dostatečný: Žák má v učivu závažné mezery a nedostatky. Je málo pohotový, pracuje se závažnými chybami, nesamostatně. Myšlení není tvořivé, projevují se závažné nedostatky v logice. Ústní i písemný projev je plný nedostatků ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Při kladení postupných otázek dochází k četným chybám, které žák odstraňuje pouze za pomoci učitele. Při samostudiu má velké potíže. Málo se zapojuje do činností. Jeho působení není příliš přínosné. Demokratické principy respektuje občas, práce v týmu se pouze účastní. Jeho působení není příliš přínosné. Sebehodnocení a hodnocení ostatních členů je schopen málokdy.

5 – nedostatečný: Žák má v učivu závažné a značné mezery, které nedovolují návaznost vyšší úrovně. Intelektové a motorické činnosti mají velmi podstatné nedostatky, aplikace učiva je silně problematická. Neprojevuje samostatnost v myšlení, logické nedostatky jsou velmi časté. V ústním i písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, které ani za pomoci učitele nedovede opravit. Nedovede samostatně studovat. Nezapojuje se do činností. Zadanou činnost, ústní nebo písemné úkoly neplní. Vůbec nerespektuje demokratické principy, nepracuje pro tým. Svou činností narušuje spolupráci, jeho působení není pro tým přínosné. Správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen.

Klasifikace v předmětech s převahou praktického zaměření: (pracovní vyučování, některé volitelné předměty apod.)

1 – výborný: Žák projevuje soustavný pozitivní vztah k práci, praktickým činnostem. Je pohotový, samostatný, tvořivý. Teoretické poznatky doved aplikovat v praxi. Dopouští se jen menších chyb. Účelně organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Vzorně obsluhuje pomůcky, pracovní nářadí, laboratorní zařízení, měřidla. Účinně se zapojuje do činností. Plně respektuje demokratické principy, uvědoměle a aktivně pracuje v týmu, jeho působení je velmi přínosné. Je téměř vždy schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

2 – chvalitebný: Žák projevuje pozitivní vztah k práci, pracuje samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá teoretické poznatky praktických činnostech.  Při práci se nevyskytují podstatné chyby, výsledky práce mají drobné nedostatky. Dodržuje přepisy BOZP, pracoviště má v pořádku. Pomůcky, nářadí, nástroje, měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává za pomoci učitele. Zapojuje se do činností. Respektuje demokratické principy, v podstatě uvědoměle a aktivně pracuje pro tým, jeho působení je přínosné. Je většinou schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

3 – dobrý: Žák pracuje s výkyvy, potřebuje téměř trvalé vedení. V praktických činnostech se dopouští chyb, které má snahu napravit. Výsledky práce mají nedostatky. Obtížně organizuje vlastní práci, postrádá logiku, aplikaci vědomostí v praxi. Za pomoci učitele dodržuje předpisy BOZP, pořádek na pracovišti, ekonomičnost provozu. Částečně se zapojuje do činností. Občas nerespektuje demokratické principy, v týmu pracuje ne příliš aktivně, jeho působení je přínosné v menší míře. Je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

4 – dostatečný: Žák pracuje bez zájmu, vztahu k práci. Získané teoretické poznatky dovede uplatnit v praktických činnostech pouze za soustavné pomoci  učitele. Dopouští se větších chyb, samostatně není schopný volit pracovní postupy. Porušuje zásady BOZP, na pracovišti má nepořádek, nedodržuje zásady hospodárnosti. Málo se zapojuje do činností. Jeho působení není příliš přínosné. Demokratické principy respektuje občas, práce v týmu se pouze účastní. Jeho působení není příliš přínosné. Sebehodnocení a hodnocení ostatních členů je schopen málokdy.

5 – nedostatečný: Žák neprojevuje zájem o práci, nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky v pracovních činnostech. Výsledky jeho práce zůstávají nedokončené, neúplné, nedosahují přes všechna opatření předepsaných ukazatelů, příp. zcela chybí. Nedbá na pořádek na pracovišti, nedodržuje zásady BOZP, s materiálem plýtvá. Nezapojuje se do činností. Zadanou činnost, ústní nebo písemné úkoly neplní. Vůbec nerespektuje demokratické principy, nepracuje pro tým. Svou činností narušuje spolupráci, jeho působení není pro tým přínosné. Správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen.

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření: (výtvarná, hudební, tělesná výchova, výchova ke zdraví)

1 – výborný: Žák je v činnostech velmi aktivní, pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá osobní předpoklady. Jeho projev je estetický, působivý, originální. Vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje při praktických činnostech. Má výrazný zájem o umění, estetiku, tělesnou kulturu. Drobné nedostatky eliminuje snahou, pílí, vztahem k předmětu. Účinně se zapojuje do činností. Plně respektuje demokratické principy, uvědoměle a aktivně pracuje v týmu, jeho působení je velmi přínosné. Je téměř vždy schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

2 – chvalitebný: Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný. Využívá osobní předpoklady, má pozitivní vztah k předmětu. Znalosti a dovednosti mají menší nedostatky, které vynahrazuje přístupem k předmětu. Zapojuje se do činností. Respektuje demokratické principy, v podstatě uvědoměle a aktivně pracuje pro tým, jeho působení je přínosné. Je většinou schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

3 – dobrý: Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti, jeho projev je málo působivý, dopouští se chyb, vědomosti a dovednosti mají četnější mezery, při aplikacích se neobejde bez pomoci učitele. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost. Nemá dostatečný aktivní zájem o předmět. Částečně se zapojuje do činností. Občas nerespektuje demokratické principy, v týmu pracuje ne příliš aktivně, jeho působení je přínosné v menší míře. Je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů.

4 – dostatečný: Žák je v činnostech velmi málo aktivní, tvořivý, předmět ho moc nezajímá. Rozvoj schopností a dovedností je málo účinný. Úkoly řeší bez zájmu, s četnými chybami. Poznatky aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o zlepšení výsledků. Málo se zapojuje do činností. Jeho působení není příliš přínosné. Demokratické principy respektuje občas, práce v týmu se pouze se účastní. Jeho působení není příliš přínosné. Sebehodnocení a hodnocení ostatních členů je schopen málokdy.

5 – nedostatečný: Žák je v činnostech pasivní, projev je neuspokojivý, bez zájmu o nápravu. Výsledky práce jsou i za významné pomoci učitele neprůkazné. Nezapojuje se do činností. Zadanou činnost, ústní nebo písemné úkoly neplní. Vůbec nerespektuje demokratické principy, nepracuje pro tým. Svou činností narušuje spolupráci, jeho působení není pro tým přínosné. Správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen.

Hodnocení a klasifikace žáků se specifickými vzdělávacími potřebami (navazuje na kapitolu 3. 3. ve ŠVP)

Klasifikace v předmětech s převahou naukového zaměření
(adekvátně slovní hodnocení)

1 – výborný: Ovládá požadovaná fakta, pojmy, definice a poznatky. Myslí pohotově a logicky správně, dobře chápe souvislosti. Je schopen samostatně pracovat s vhodnými texty. Pracuje uvědoměle a aktivně v týmu, jeho působení je velmi přínosné. Je schopen téměř vždy sebehodnocení a hodnocení ostatních členů. Vyjadřuje se výstižně a poměrně přesně. Umí používat kompenzační pomůcky.

2 – chvalitebný: V podstatě uceleně ovládá požadovaná fakta, pojmy, definice a poznatky. Myslí logicky správně. Je schopen s menší pomocí samostatně pracovat s vhodnými texty. Pracuje částečně aktivně v týmu, jeho působení je přínosné. Je schopen téměř vždy sebehodnocení a hodnocení ostatních členů. Vyjadřuje se méně výstižně, ale poměrně přesně. Používá kompenzační pomůcky.

3 – dobrý: Má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, pojmů, definic a poznatků. Myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v logice se vyskytují chyby. Je schopen pracovat s vhodnými texty podle návodu učitele. Pracuje částečně aktivně v týmu, jeho působení je částečně přínosné. Je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů s dopomocí učitele. Vyjadřuje se obtížně a nepřesně. Dovede použít kompenzační pomůcky s návodem učitele.

4 – dostatečný: Má závažné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti požadovaných faktů, pojmů, definic a poznatků. V myšlení se vyskytují závažné chyby. Je nesamostatný v práci s vhodnými texty, závažné chyby dovede s pomocí učitele opravit. Práce v týmu se pouze účastní, jeho působení je občas přínosné. Málokdy je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kompenzační pomůcky používá s návodem učitele obtížně a s chybami.

5 – nedostatečný: Požadované poznatky si neosvojil. Samostatnost v myšlení neprojevuje. Je nesamostatný v práci s vhodnými texty ani s podněty učitele. Žák nepracuje pro tým. Správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen. Jeho ústní a písemný projev má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kompenzační pomůcky nedovede použít ani s návodem učitele.

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného a praktického zaměření(adekvátně slovní hodnocení)

1 – výborný: V činnostech je velmi aktivní. Pracuje velmi tvořivě, samostatně, plně využívá osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný. Osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje tvořivě. Projevuje spontánní zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost.

2 – chvalitebný: V činnostech je aktivní, převážně samostatný. Úspěšně rozvíjí své osobní předpoklady. Projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje samostatně. Má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost.

3 – dobrý: V činnostech je méně aktivní, samostatný, pohotový, občas i pasivní. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho dovednosti a vědomosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost.

4 – dostatečný: V činnostech je málo tvořivý, často pasivní. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Dovednosti a vědomosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.

5 – nedostatečný: V činnostech je skoro vždy pasivní. Rozvoj schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené dovednosti a vědomosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci, práci druhým znemožňuje.

Celkové hodnocení žáka na vysvědčení

Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k získaným vědomostem, dovednostem a návykům, jejich kvalitě, schopnosti aplikace v praxi, věkovým zvláštnostem žáka, k jeho individualitě, vývoji, rodinnému zázemí. Rozhodující koordinaci známek na vysvědčení má z hlediska komplexnosti třídní učitel. Před jednáním klasifikačních pedagogických rad je povinen upozornit jednotlivé vyučující a příslušného zástupce ředitele na vzniklé disproporce. Při hodnocení žáků, kteří nejsou občany ČR, se přihlíží k jazykové bariéře po dobu 3 po sobě jdoucích pololetí po nástupu ke vzdělávání, žák nemusí být z Čj klasifikován, v ostatních předmětech je přihlíženo k jazykové indispozici.

  • 1) žák prospěl s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených ŠVP hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených ŠVP není vyšší než 1,50 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi  dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle  § 14 odst. 1 písm. e)
  • 2) žák prospěl, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených ŠVP hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením
  • 3) žák neprospěl, je-li v některém z povinných předmětů stanovených ŠVP hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci 2. pololetí
  • 4) žák je nehodnocen, není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených ŠVP na konci 1. pololetí   

Výsledky práce v zájmových útvarech - kroužcích organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

  • 1)  pracoval(a) úspěšně
  • 2)  pracoval(a)

Postup žáka do vyššího ročníku:

Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn.

Do vyššího ročníku postoupí i žák 1. stupně ZŠ, který již v rámci 1 stupně opakoval ročník, a žák 2. stupně ZŠ, který již v rámci 2. stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

Odklady klasifikace v 1. a 2. pololetí školního roku se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., § 52, odst. 2 a 3.

Komisionální přezkoušení se při pochybnostech zákonného zástupce žáka řídí stejným zákonem v § 52, odst. 4.

Opravné zkoušky konají žáci 9. ročníků a žáci, kteří na daném stupni ZŠ dosud neopakovali ročník, kteří na konci 2. pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření (§ 53).

Výstupní hodnocení

Již se neprovádí